Tak od ledna.

Od ledna začnu.

Ale jinak, od základů, poctivě, pravdivě a už napořád.

No hned na úvod musím napsat, že takových začátků jsem v době, kdy jsem se takto silně rozhodla jsem už za sebou pár měla. Dokonce bych řekla, že jsem byla horkou kandidátkou na cenu královna začátků.

Začínala jsem od pondělí, od prvního a samozřejmě i na Nový rok.

Vždycky jsem do toho šla naplno, s veškerým odhodláním, ale něco tomu chybělo a tak po pár dnech, či týdnech se můj záměr začal vytrácet, motivace mizela, přišly výzvy, já na to byla sama a tak jsem polevila a krok po kroku se pomalu začala vracet ke svému starému já.

Výsledkem bylo, že jsem byla zklamaná, že jsem to zase nezvládla. Frustrovaná z toho, že mi moje motivace nevydržela a dokonce jsem si vyčítala, že jsem neuměla čelit výzvám, které na mojí cestě přišly. Byla jsem unavená už jenom z představy, že jsem zase na začátku.

Ani moje současná situace mi to nedělala lehčí. Protože se nejednalo se o žádnou závislost, dietu, na které závisí můj zdravotní stav, ani finanční krizi. Moje tělo i mysl se rádi drželi v pohodlnosti. Žila jsem tehdy život, který navenek působil velmi pohodově a dokonce jsem se setkávala s tím, že mi pár kamarádek přiznalo, že mi můj pohodový život závidí.

Měla jsem krásný dům, před barákem parkovala firemní SUV-éčko, které bylo součástí mojí super práce. Spoustu známých, na několik týdnů dopředu plný kalendář akcí a tehdy bych Ti řekla, že máme i hezké rodinné vztahy.

Taky ti něco už v začátku nehraje?

No já jsem to cítila stejně. Dalo se to těžko popsat. Byl tu ale úplně malý, tichý hlásek někde hluboko uvnitř mě, který mi sem tam přišel vnést pochybnost do této snové reality. Nechodil často, ale když přišel, rozhodil veškerou mojí optimistickou idylku.

„Co jako je?“

„Jsem zhejčkaná?“

„Už nevím co bych chtěla?“

„To mám asi z toho, že mám vše…“

Tak tohle byla asi setina z myšlenek a otazníků, které se mi lítaly hlavou. Častokrát jsem tento hlásek někam zahnala a jela si dál tu svou.

Po večerech ale snila o tom, jak budu cestovat neomezeně dlouho, jak budu dělat co mě baví a jak budu prožívat každou minutu svého života. Ne snít, ale žít.

No a v jeden takovýto prosněný prosincový večer jsem se rozhodla, že teda od ledna.

Ale tentokrát jinak.

Dovolila jsem si na to nebýt sama.

 A já vím, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem tehdy udělala. Tohle rozhodnutí způsobilo totiž obrovské změny v mém životě.

Vstoupila jsem tehdy do koučovacího transformačního programu se stejně smýšlejícími lidmi.

Poznala jsem jako sílu má skupina, získala spoustu motivace a síly nepřestat, ale hlavně jsem skutečně nastavila záměry, které byly reálné k mému aktuálnímu stavu.

Najednou vše bylo jasné jako facka. Přesně jsem věděla na co musím zaměřit, abych se pohnula z místa. Připravila jsem se i na výzvy, ale ne jen na to že přijdou, ale naučila jsem se dopředu jak jim budu čelit a tak  mě nezastaví nic.

Cítila jsem se naplněně, šťastně a moje sebevědomí každým dnem narůstalo.

Když se ohlédnu, jakou cestu mám za sebou, byla to neskutečná jízda.

Ale nyní skutečně žiju. Žiju život, který jsem vždy chtěla žít. Poslouchám své srdce, svoji intuici. Dělám co mě baví a neskutečně naplňuje. Pomáhám druhým nestát si v cestě. A právě teď připravuji už třetí ročník program pro ty, kdo to mají jako já před lety. Je to přesně to, co Ti pomůže nastartovat tuhle úžasnou změnu. Získat vnitřní svobodu a hlavně svoji sílu, aby to neskončilo u plánů, ale skutečně se to stalo. Vytvářím prostor na vše, co jsem tehdy potřebovala já.

Protože bez ohledu na to kde se na té svojí cestě za životem snů nacházíš, nebo jak vysoké sebevědomí máš, věř, že jsi silnější než si myslíš!

A věř, že život Ti nabízí mnohem víc.

A není to náhoda, že Tvůj vnitřní hlas volá. To je totiž známka toho, že podvědomí je připraveno jít do změny.

Začátek roku je symbolem nových opravdových začátků. Domluv si se mnou nezávazný call a já Ti ráda povím více.